Denzitometrie (měření denzity)

Abychom nebyli při tisku odkázáni pouze na subjektivní vizuální ladění barev, použijeme měření denzity (optické hustoty) vytištěných barev. Tento postup nám umožňuje vysokou míru standardizace tisku.

Měří se rozdíl mezi maximální (vytištěná barva) a minimální optickou hustotou (papírová podložka). V podstatě se měří průsvitnost dané barevné plochy (a tedy tiskem nanesená vrstva barvy). Pokud se při tisku přidá více barvy, pak větší vrstva barvy méně propouští světlo. Denzita je tedy vyšší (číslo D je např. 1,5) a naopak.

Každá z barev CMYK má pro danou technologii určenu optimální denzitu (každá barva jinou). Pokud na tiskovém archu naměříme doporučené hodnoty, měla by být tiskovina optimálně vybarvena.

Prakticky se to řeší tak, že máme na kraji archu vytištěny tzv. odběrové proužky (složené z kostiček jednotlivých barev - pravidelně se střídají). Po vyjmutí archu z vykladače ofsetového tiskového stroje (při rozjíždění tisku) nejprve nakalibrujeme denzitometr na papírovou podložku (změříme Dmin a tím odečteme barevnost podkladu) a poté změříme denzitu vytištěné kostičky např. purpurové barvy.

Pokud rozdíl změřených denzit odpovídá denzitě doporučené, máme nastavený optimální odběr barvy. Totéž opakujeme pro ostatní barvy. Na základě měření upravujeme vrstvu nanášené barvy (otevíráme / zavíráme barevníky). Tento postup opakujeme tak dlouho, dokud měřené hodnoty denzit neodpovídají doporučeným hodnotám.

Bohužel jako není nic ideálního, ani tento postup nám nezaručí výsledné vybarvení požadovaného motivu přesně tak, jak chceme. V řadě případů se po provedení barevného nastavení tiskového stroje na základě měření denzit přistupuje k vizuálnímu "doladění" tisku.