Chemický (analogový) nátisk

Chemický nátisk (ve své době  nesprávně označovaný jako Cromalin) je předchůdcem digitálního nátisku.

Před nástupem digitálních nátisků  jediný v polygrafii akceptovaný barevný kontrolní výstup (barevná předloha používaná při tisku pro optimální vybarvení tiskoviny). Technologicky se zhotovoval jako kontaktní kopie filmů, které vznikly osvitem laserem na citlivou vrstvu filmu v osvitové jednotce. Pro barevnou stránku se "svítily" 4 filmy - pro každou barevnost složku CMYK jeden film.

Filmy s obrazy jednotlivých složek barev C-M-Y-K se překopírují přes stejněbarevné (CMYK) fólie na podložku. Tím vznikne (kontaktní cestou) barevný obraz. Tento obraz by měl být reálným obrazem předloh, tedy reálné barevné zobrazení toho, co vznikne v grafickém programu v počítači.

Typickými představiteli této technologie jsou Matchprint a Cromalin.

Dnes už se tento postup pro svojí nákladnost a zdlouhavost prakticky nepoužívá.