Bitmapový (rastrový) formát obrázku

Jedná se o jeden ze dvou základních formátů dat, ve kterém je uložen grafický soubor – obrázek. Pro uložení čarových dat se nejčastěji používá vektorový formát obrázku.

Tomuto formátu se též říká bitová mapa, zkráceně bitmapa. Obrázek je složen z jednotlivých bodů (pixelů), které tvoří síť. Každý je nositelem minimálně tří informací - poloha XY (kolikátý bod je to na vodorovné ose a kolikátý bod je to na svislé ose) a barvu bodu. Podle barevného rozsahu se dělí bitové mapy na:

a/ pérové obrázky (pérovky, perokresby) - jsou složené pouze z černých a bílých bodů (barva může nabývat pouze hodnot 0, nebo 1 - základ počítačové dvojkové soustavy). Pérové obrázky (na rozdíl od černobílých a barevných obrázků) je možno (v určitých případech) vyjádřit i čarově - vektorově.

 

b/ černobílé obrázky (fotografie, autotypie, polotón) - nejsou složené pouze z černé a bílé, ale i z odstínů šedé - "šedoškálové", nebo taky "greyscale". Tzv. polotóny (barevné tóny mezi černou a bílou) se vyjadřují procentem (odstínem) černé barvy - např. 35% černé - světle šedá. Základní počet odstínů šedi v počítačové grafice a polygrafii je 256 (odstínů šedi). To je zhruba počet odsínů šedi, které je schopno rozeznat lidské oko.

c/ plnobarevné obrázky (fotografie, autotypie, polotón) - každý bod má popsánu nejen svoji polohu, ale i barvu v minimálně třech barevných složkách (základní barevný model RGB). Každá barevná složka má opět 256 odstínů. Díky tomu můžeme vyjádřit celkem 256 x 256 x 256 jednotlivých odstínů barvy. To je celkem 16,8 mil. barev.

Barevnost obrázků v modelu RGB použijeme pro zobrazení v zařízeních, které tento model používají - počítačové monitory (webová grafika).

Popis barevnosti v modelu CMYK použijeme pro reprodukované obrázky - ofsetovým tiskem, maloformátových i velkoformátovým digitálním tiskem.

Nejběžnějším tzv. bitmapovým editorem (grafickým programem) je Adobe Photoshop.

Typickým představitelem bitmapových formátů je - TIFF, EPS, JPG, PSD.

Zápis bitmapových dat je vzhledem k jejich rozsahu poměrně objemný - data jsou velká desítky i stovky megabytů.

Z toho důvodu se někdy používají komprese:

1/ bezztrátové - pomocí zvláštního algoritmu se objem dat zmenší. Tento typ komprese nijak data nezjednodušuje (negeneralizuje) a tudíž nedochází ke ztrátám kvality. Jedná se např. o LZW kompresi pro bitový formát TIFF

2/ ztrátové komprese - nejběžnější je formát JPG. Při této kompresi algoritmus zasáhne do dat a zjednoduší je. Snaží se o minimalizaci vizuálních změn. Komprese obrázku by tedy měla být co nejméně "poznat". U některých formátů je možno úroveň komprese (a tedy generalizace) obrázku nastavit (ve více stupních).

Obecně lze říct, že pro tiskové výstupy se kompresí používá méně, než pro zobrazení monitorem (web).


Zpět

© www.didottisk.cz